Tipy na fitness trenérky na youtube

Včera v 18:54 | Ferylis |  Rady a tipy

Jestli taky nerady utrácíte za kurzy cvičení (např. jógy, pilates) nebo se vám nechce chodit do posilky, tak zbystřete! :D
Už je to rok a něco, co jsem se rozhodla začít cvičit (tím rozumějte hlavně posilovat) a od té doby jsem nasbírala trochu zkušeností, i trochu těch svalů :D a rozšířila si přehled. Proto vám dnes přináším tipy na své oblíbené fitness youtuberky, podle kterých ráda cvičím.

Jillian Michaels
Když to vezmu chronologicky, Jill byla má první trenérka. Něco jsem o ni zaslechla, tak jsem se odvážila vyzkoušet 30 day shred challenge. Jo, byla to fuška. V každém videu jsou i variace náročnosti. Jill nabízí hlavně cardio spojené s posilováním, takže si navíc i zlepšíte kondičku a lépe pálíte tuky. Každopádně jsem na ni narazila v době, kdy jsem hlavně potřebovala nabrat nějakou (jakoukoli) tělesnou hmotu, a tak jsem tedy hledala dál...
Pozn. Nemůžu to na YT najít, asi to smazali, ale na uložto to určitě někde bude. ;)



Cassey mě naprosto už od začátku uchvátila. Je velice sympatická a taky dost ukecaná. Ale právě to mi dost vyhovuje, vždy se usmívá a svými kecičkami hlubokými, i sem tam dost plotkými, mě dokáže rozptýlit, takže někdy nemusím myslet na to, jak zrovna v tu chvíli pomaličku skoro umírám. :DD


Navíc Cassey má spoustu videí zaměřených přímo na posilování (poppilates) a zvlášť na cardio, i když samozřejmě na jejím kanále najdete i kombinace všeho možného a taky recepty. A když se přihlásíte do odběru newsletteru, dostanete také heslo na měsíční kalendáře, podle kterých můžete cvičit. To mi hodně vyhovovalo.
Navíc se zaměřuje dost i na psychickou stránku posilování. No, co k ní více dodat, je prostě třída. :D



♡ Boho Beautiful ♡

I přes to, že mi Cassey dost vyhovuje, po roce se objevila krize. Když projedete skoro všechny videa tak 10x, tak vás to samozřejmě už moc nebaví. A tak jsem náhodou narazila na Boho Beautiful, která se dost zaměřuje na jógu, ale i kombinaci pilates a jógy. Zase jsem okusila něco nového, ještě jsem se zatím dost nenabažila, takže furt zůstávám u této "trenérky".
Na co musím poukázat je to, že svá videa natáčí na krásných, turisty opomenutých místech, protože hooodně cestuje. Plus se mi hodně zlepšila flexibilita (přemýšlím, že o tom napíšu celý článek, lidi, fakt se dostatečně protahujte před i po cvičení!) a posílila zase jiné svalové skupiny.


Záleží, na co mám chuť. :) Fajn na tom je, že si vše můžete přizpůsobit podle sebe. ;)
Jak cvičíte vy? Máte taky nějaké tipy na fajn trenérky? :)
 

Tipy na filmy

14. října 2017 v 18:00 | Rory |  Filmy a seriály
Poslední dobou tak nějak podvědomě vyhledávám spíše dramata (lehká dramata, nic nervy drásajícího), většina přesto končí dobře. Filmy mají trochu hloubku, nejsou jen tak přímo pouze na pobavení, ale něco si z nich člověk odnese, ať už nějakou emoci nebo možná i hlubší myšlenku.

Psí poslání
Nádherný film, který vás jistě chytí za srdce. Pro milovníky psů povinnost tohle vidět.


 


Kdo vlastně doopravdy jsme?

10. června 2017 v 22:19 | Rory
Přemýšleli jste někdy nad tím, co všechno ovlivňuje a tvaruje naši osobnost? Co jsme doopravdy my a co jenom cizí programy? Vždyť na nás společnost působí již od našeho narození. Naše osobnost se krok za krokem utváří hlavně podle toho, v jakém žijeme prostředí. A naše pravé já je stahováno hloubš a hloubš, až už ani nevíme, kdo jsme. Furt si na něco hrajeme, abychom byli přijatelní, aby nás ostatní uznávali. Vlastně nám jde jen o to, aby nás někdo měl rád, protože nedokážeme milovat a docenit sami sebe. Ani se nedivím, vždyť všude nás bombarduje společnost, že nejsme dost dobří, dokonalí... Přitom jsou to takové falešné kecy. Proč to dělají? Proč se snaží udělat z lidí zakomplexované chudáky, kteří jsou v životě nešťastní? Peníze? Moc? Nebo ještě něco jiného? Když odmyslíme všechny ty cizí programy, které v sobě máme pevně nahrané, kdo tedy jsme? Přemýšleli jste někdy nad tím, co vlastně jste? Jste vaše tělo? Vaše mysl? Vaše duše? Nebo jste prostě ta síla? Síla, která je součást všeho vesmíru, součásti celku? Co je naše opravdová podstata? Když pomyslíte na své jednání, je to opravdu to, co chcete dělat? Slyšíte své srdce? Nebo posloucháte cizí programy? Co tak všechny ty programy odhodit pryč. Proč to nejde tak lehce? Umíte vůbec rozeznat, co je hlas vašeho srdce a co strach? Je to docela těžké. Poslední dobou sleduju své jednání jakoby zpovzdálí, nezúčastněně. A nestačím se divit. Najednou vidím, jaké vzorce chování jsem odchytala od svých rodičů, sourozence, přátel, známých. Proč to dělám? Vlastně nevědomě. Navíc když si člověk uvědomí, jak MOC ho ovlivňuje jeho rodina. Co když nechci být jako oni? Dokážu to změnit? Nebo železná košile bude silnější? Také vidíte to, jak přejímáte vzorce chování a myšlení hlavně od svých rodičů? Chcete být stejní jako vaši rodiče? Víte, že to můžete změnit?
Jak poznat tedy sami sebe? Dělejte to, po čem touží vaše srdce. Třeba když rádi kreslíte, zpíváte, tančíte, malujete, sestavujete modely autíček, či kdoví co ještě... Po čem opravdu toužíte? Jaká aktivita vás naplňuje? Skrze to poznáte sami sebe. A svou osobnost. Dělat něco, co vás baví a v čem vidíte smysl.
Určitě existují ještě jiné cesty, určitě je jich mnoho. Já zatím přišla jen na tuhle. Je smutné, že v konečném důsledku lidé ani neznají sami sebe. Každý člověk je tak krásná, přímo nádherná bytost, naprosto jedinečná, originální. Jsme tu, abychom vyjádřili naši úžasnou osobnost. Poznávejte sami sebe! Objevte se! Kdo doopravdy jste pod tou fasádou a přetvářkami?


Jak jsem bojovala se strachem z budoucnosti

18. dubna 2017 v 13:37 | Rory |  Rady a tipy
Nevím, jestli jste někdy měli stejný problém jako já, totiž ta nejistota, kdy nevíte, co přijde, kdy pohlédnete dopředu a vše je pečlivě schované pod závojem. Někdy se mi daří spontánně pod ten závoj nahlédnout, ale ještě jsem nepřišla na to, odkud ty vize beru. Uvědomím si je vždy až se to v reálu stane a potom přichází ten pocit, kdy vypadám, že jsem najednou zamrzla. Obvykle je to pro mě šok. Věděla jsem, že se to stane. Přímo jsem to viděla. Ale kde? Ve snech? To je pro mě zatím velká neznámá, pokusím se to rozvíjet, stává se to čím dál častěji.

To jsem odbočila. Nedávno mi došlo, že se strašně bojím budoucnosti. Proč? Ta nejistota. Ty skoky do neznáma. Jenže hororové scénaře, co se mi neovladatelně vždy začnou honit hlavou, jsou tak přehnané. Obvykle to dopadá úplně jinak. Proč se tedy tak bojím? Došlo mi, že přímo bažím po jistotě. Jenže tu jako takovou v životě nenajdete. Život je jako proud, nic není stálé a furt stejné. Vše se mění a my musíme být flexibilní. Jistota je něco jasného, stálého, pevného, neměnitelného... Jsem si například jistá, že jsem dostala jedničku, ale přijde učitel s tím, že se spletl a dá tam horší známku. Jednoduchý příklad toho, jak to vidím já.

Tak jsem hledala jistotu. Ale kde ji najít? Co nebo kdo mi zaručí, že to dopadne tak, jak chci? Nikdo, protože to, co obvykle chceme, nemusí být pro nás to nejlepší. A my pro sebe přece chceme jen to nejlepší. Chceme osobnostně růst, být moudří. Právě nepříjemné zkušenosti bývají nejsilnější lekce a posunou nás dál. Potom si kladu otázku, proč jsem si to vybrala? A uvědomím si, co všechno mě to naučilo, jak mě to posunulo dále. Proč se tedy pořád bojím?

Došlo mi, že jistotu najdu jen v naději a víře. Ve víře, že vše dobře dopadne, že si zasloužím jen to nejlepší. Neboť každý člověk si zaslouží jen to nejlepší. Obvykle tedy promlouvám ke konstruktivním bytostem a žádám je o pomoc. Věřím, že vše dobře dopadne a ono to tak dopadne. Ne možná konkrétně tak, jak jsem si to představovala, ale potom mi dojde s odstupem času, že to pro mě tak bylo lepší. Snažím se tedy udržovat svou mysl na uzdě, zaměřit se na přítomnost, vděčnost a vizualizovat jen pěkné scénáře. Život už mě několikrát dost jasně přesvědčil, jakou moc moje mysl má...

Tak tedy víra, to je jediná jistota. Věřte, že vše dobře dopadne, nebojte se požádat o pomoc a vedení, opřít se o vaše anděly. A hlavně dělat něco pro to, aby váš život měl nějaký směr, nezapomínejte JEDNAT! Vždy je důležitá i vaše aktivita, musíte pro svou budoucnost něco udělat. Žijte primárně přítomným okamžikem. Budoucnost tvoříme v přítomném okamžiku. Dělejte tedy v přítomnosti to, co chcete, aby se projevilo v budoucnosti. Tím myslím například cvičení. Když na sobě budete makat, výsledky se objeví, vhodně to ovlivní vaši budoucnost.
Na závěr jen, někdy přicházejí věci, které jsme nečekali, nezapomínejte si ale užívat překvapení, které život někdy postaví do cesty. A nebojte se sem tam opustit svou bezpečnou komfortní zónu, protože velké věci čekají za hranicemi.



Krátký fantasy příběh: Záhadný svitek

14. března 2017 v 18:33 | Rory |  Books

Nedávno jsem dobrovolně musela napsat slohovku do soutěže. Učiteli se ale nezdál dost výrazný povinný motiv, takže jsem napsala ještě jednu, ovšem s tou jsem nebyla vůbec spokojena, i když ta nakonec bezúspěšně putovala do soutěže. Bylo mi líto prvního vyprávění, do kterého jsem fakt vložila srdíčko, tak ho dávám k přečtení aspoň zde. Doufám, že se bude líbit. :3 BTW je to psáno retrospektivně.

Mé ruce ze všech sil křečovitě svírají pozůstatky dříve architektonicky dokonalého balkónu. Mezitím vítr odvál svitek, který se lehounce jako pírko zmítané ve vichřici snáší směrem k podsvětí. Letmo pohlédnu na mou jedinou naději, která se řítí vstříc do náručí zkázy. A já za malou chvíli taktéž. Při tom pomyšlení polknu a snažím se posunout svůj odchod na onen svět aspoň o pár okamžiků. Každičký sval v mém těle je napjatý jako struna a srdce mi div nevyskočí z hrudi. Přivírám víčka, lapám po dechu a kamení se mi podsouvápod prsty. Připravuju se na setkání se smrtí tváří v tvář. Ještě aspoň naposled… Najednou zaregistruju tlak na mé paži a známé teplo, které vyzařuje ruka mého jediného přítele. Na temeni ucítím jeho dech. "Říkal jsem, že tě nezklamu," odmlčí se, " a taky jsem četl ten svitek…"

Kam dál